Mé narozeniny
Včera byl můj významný den kdy jsem se narodila a bylo mi 26 let když nad tím tak uvažuji tak si uvědomují že už jenom kousek a už mi bude třicet :( Strašně ten čas letí a nejradši bych byla opět zase ta malá holčička co nemusí nic řešit.Sve narozeniny od 18 .let neslavim takže to byl pro mě den jako každý jiný a jediný kdo mi popřál byl můj přítel docela smutné nemyslíte ? Až dneska jsem si vlastně začala uvědomovat že kdybych neměla přítele tak by si na mě nikdo nevzpomněl a začala jsem být depresivní .Nikdo by si vlastně ani nevšiml kdybych tady nebyla a ani bych nikomu nechyběla .Moje vlastní rodina mě vykopla před 10 lety ale pokaždé doufám aspoň trochu že se mi ozvou a popřejou mi .Neskutečně bych si přála opět se vrátit do své rodiny ale bohužel nikdo o mě nestojí .Nikomu nechybím. Pokaždé začnu pochybovat o sobě samotné a neskutečně mě to trápí .Každý rok je to to stejné .Moje největší potřeba je být milovaná a oceněna protože v dětství jsem toto nedostávala .Nepotřebuji žádné drahé dárky a peníze . Jediné co si přejí abych byla šťastná je být milovaná .Je to pro mě to nejvíc co mi kdo dokáže dát .Vím že se budu ještě trápit 4 dny a budu v melancholické náladě .
