Něco ze života s HPO
Poslední dny pro mě nejsou vůbec jednoduché a jsem už vysílená z každodenního života.Moje příznaky hraniční poruchy osobnosti se zhoršili až extrémně ,že se ze mě zasta stává ten šílený člověk z kterého mám sama strach .Bojím se sama sebe a nenávidím se za to jaká jsem .Hodně přemýšlím nad tím ,proč jsem se vůbec narodila a má biologická matka mi dala do života takové DNA a musím každý den trpět i lidé kolem mě ,protože díky téhle úžasné diagnóze se rozpadají i vztahy partner potom nedokáže se mnou být ,je vyslileny a už nemůže .Jen si přeje klid doma a pohodu což když jsem v té fázi se mnou není .Poslední dny mám takové výbuchy emocí .Stačí jenom malé slovo nebo cokoliv co si můj mozek přebere jinak a je to v prdeli .Třeba měli jsme hádku ohledně toho že přítel chtěl dvě hodiny v klidu a já musela k lékaři a chtěla jsem aby byl se mnou než odejdu ale já to viděla jako odmítnutí z jeho strany .Že mě už nechce ,nemiluje .Jsem mu na obtíž .Takže jsem byla impulzivní s měla výbuch emocí s nastupujícím vztekem kde jsem třiskala dveřmi hodně silně,házela věcmi ,rozbila hodně věcí az hystericky brečela a složila se na zem .Vzal mi všechno ostré abych se nemohla pořezat ale já si i tak poradila a udělala to .Neviděla jsem žádnou jinou cestu jenom to že si chci ublížit aby mi bylo dobře a já se cítila dobře.Byla jsem naprosto šílená .....Přítel toho měl dost a nechtěl se mnou komunikovat ani nic řešit a to bylo pro mě horší ,ještě k všemu mi řekl že se se mnou rozchází a nechá mě odvést na psychiatrii protože jsem nebezpečná sama sobě .Chtěla jsem si nožem i podřezat žíly ....Tyhle ty stavy nenávidím ,kdy nevím ani kdo jsem a co se se mnou děje .Nedokážu ovládat ty emoce ,vztek a zkratkovité jednání.Prisla jsem pozdě k doktorce a řekla jí co se stalo ,dala mi něco na uklidnění a nechtěla mě pustit samotnou domu protože měla strach že bych si mohla něco udělat .Nedokázala vyhodnotit zda je to moje hraniční porucha kde ty hranice nemám nebo si chci opravdu ublížit .Musel pro mě přijít přítel aby mě vubec pustila .A to čeho jsem se bála mi navrhla zde nepremyslim o hospitalizaci že by to byla pro mě nejlepší.Mam si to nechat projít hlavou a vždy můžu někam na akutní příjem nebo mi napíše doporučení .Ptala se jak jsem na tom já a přítel s hospitalizaci.Ale já nemůžu, nemůžu dovolit abych šla zpátky do nemocnice ....Bojím se ,mám až z toho panický strach ,že by se mohlo opět opakovat to co minule .Když jsem byla v nemocnici jen 8 dní tak mě přítel podváděl ,vytvořil si vztah a city jinou a když nestíhal návštěvní hodiny tak byl večer s ní u nás doma kde měli sex a ona tam spala až do rána a šli spolu do práce ........Nevěnoval se mi a neměl na mě tolik času ,byla jsem opuštěná a samotná na psychiatrii .Řekla jsem mu že už tohle nemůžu dovolit aby se to opakovalo aby mě to zničilo .Jdu se tam dát dohromady aby mi bylo dobře a dělám to pro nás ,na jednu stranu vím že to potřebují ale na druhou se bojím i kdybych měla trpět tak to nedovolím .I když mě ubezpečuje že by to už neudělal a nemá mi to jak dokázat jen mě může ubezpečit.Jsem ve stádiu kdy nevím co mám dělat :( Jsem totálně bezradná .....Ale takový život nechci ani nemůžu mít .Chci šťastný,klidný a láskyplný život .Včera když jsem se složila a měla jít do obchodu jsem propukla v pláč už jsem nemohla a přítel ke mě přišel a utěšoval mě a čekal až se uklidním .V ten moment to pro mě znamenalo naprosto všechno ❤️
